Plnit plán na 120%

Ano ano, tak v tomto duchu se nesl týden, jehož jedinou nevýhodou byla Mejlova nepřítomnost (potažmo Mejlova přítomnost na horách). Každý den v hospodě Na Dlúhej, kde je o zábavu vždy postaráno, jsme jedli, pili a mooooc se bavili. Poslední den jsem šel už jen na jedno a nějakým nedopatřením jich do mě vklouzlo pět. Prostě legranda. Na privátě máme dva nové přírustky (říkáme jim mladí), kteří už také poznali Ivana a jak se zdá, moc se jim zamlouvá. Zdravím Magdu a Filipa. Jo a taky jsme oslavili svátek Holky best s image přísné leč milé paní učitelky, do které Ivan nalil svou protekční slivovici (na Jendův pokyn, za což se Jenda styděl). To že Holka best je Leňa, je snad zřejmé, ne? Ano. Ahoj a někdy zase u Ivana, kde lišky přejí dobrou chuť.

Nejnovější informace z města O

Takže vzhledem k tomu, že tento blog začíná postupně umírat, musím se postarat o nezbytné informování veřejnosti....
Takže pondělí bylo v duchu sentimentu... Jelikož nás navštívila naše nejmilovanější bývala spolubydlící Kristýnka... bylo vidět, že i Ivan je z této situace celkem "naměko"... Stále se potutelně usmíval a pomrkával...
Úterní posezení u Ivana bylo skrze v duchu ZOH(viz obr.). Výkon našich hokejistů byl k pláči, takže se radši k tomuto tématu nebudu chýlit.
Nicméně, i tak si musím postěžovat....
Být největším oblíbencem Ivana totiž skýtá i mnoho problémů.... Například jdete na jedno a on vám automaticky nosí další. Ale já opravdu nechci pokaždé od Divného odcházet s 2 drakama na krku... Je to pech.. Tímto chci říct, že není co závidět. Nicméně na Ivana nemohu zanevřít... Je to mastr neboli mestr. A tímto končím svůj monolog...

Last Warning

Ať se dívám jak se dívám, příspěvek jednoho člena Ivanova fanklubu mi tu chybí. A co je nejhorší, ten chlapec se ani neúčastní diskusí. Přitom všichni dobře víme, že u počítače vysedává pořád, takže nedostatkem času to nebude. Karle, dostáváš poslední šanci. Buď do zítřka něco napíšeš nebo uděláš U Divného nějakou bláznivinu. Třetí možnost existuje taky - je jí nedobrovolné opuštění Ivanova fanklubu. Snad k ní nebudu muset přistoupit. A abych to odlehčil, napíšu sem nového smajlíka, který mě v tuto chvíli díky mému proslovu vystihuje :<)

Upozornění

Jako nechcu strašit, ale uzávěrka příspěvků se blíží (zítra o půlnoci) a splněno mám jenom já a jancll (a Leňa asi taky, protože vymýšlí teho Valentýna). Takže vy ostatní (Karel a Cody) máte poslední šanci...

Mejla contributes - črty z olomouckého života

"Za deset minut?"
"Já už se jdu strojit."
"Heej, já nic nevidím."
"Tak ale kurva pohněte. Mám už žízeň jak prase."

"Karle, jdeš s náma?"
"Já nemám peníze."
"Šak jdem jenom na jedno, fakt."
"Ale jestli si každý platí to svoje, tak to nejdu."

"Tak co je? Ja už jsem ustrojenej, viď?"
"Tož jdem, já nevím, kdo to brzdí."
"Hej ty vego, ty vogo..."

"Ale, dobrej!!! Šest?"
Všichni zkušeně přikývnem.

"Já vám říkám. Do deseti let tu máme jadernou válku. A všechny bych vás zabil pro vodu. "
"Jóó, jasně. Nám je to jedno. My klidně zdechnem."
"Všechny!!! Já jsem totiž krysa."

"Tož já když jsem byl mladý, tak jsem vypadal jako (chvilka napětí) TY."
Mejla se usmívá.

"Ale ale. Piješ pravou?"
"A do prdele."
"Tak a na ex. Per to tam jak do nebožky"

"Situace je prekérní... Každý čtyři piva, to máme 64. Tož zas zítra, ne?"
"Jasné..."

"Ty vole, Ivan je mástr."
"Mástr best."
"A jak donesl ty topinky!"
"Nejlepší vrchní na světě."

Výzva

Hey děcka.... Tož neblbněte... Už jednou jsem to tu nakousla..... 14. se nezadržitelně blíží... Je na čase mít promyšlené, co dáme našemu milovanému Ivanovi k Valentýnovi... Očekávám originální nápady a zuřivou debatu... Takže?
Nebo můžeme být tradičnější vzhledem českým tradicím a počkat až na 1. máj a donést třešňovou větvičku. Pak třeba vytvořit kolečko a jeden po druhým se s ním pod větvičkou políbit....:-D Co na to říkáte...

Proč má tento blog v adrese slovo „Divný“

Když jsme začli chodit do hospody Na Dlúhej, dělal tam jeden velmi pohodový avšak zároveň poněkud podivný vrchní. Jeho libůstkou bylo odpovídání na jakoukoliv otázku otázkou. Zde předhazuji pár příkladů.

„Pane vrchní, jak je to s tím luskáním na číšníka? Je to opravdu za pětikilo?“
„Zeptám se tě takhle: Taky když jdu do Kleopatry (a následoval vyčerpávající seznam bordelů města O.), tak také potom té slečně neřeknu: Ty pičo, roztáhni nohy! Je to o slušnosti.“

„Pane vrchní, je ještě otevřená kuchyň?“
„Zeptám se tě takhle: Myslíš, že po deváté večer je ještě otevřená kuchyň? Ne není.“

„Pane vrchní, nemohl byste nám prodat nějaké vajíčka?“
„Zeptám se tě takhle: Myslíš, že si kuchař nezamyká svoji kuchyň? Zamyká.“

„Pane vrchní, jdou udělat bramboráky bez vajíček?“
„Zeptám se tě takhle: Myslíš, že uděláš řízek bez mouky? (po delší odmlce) No uděláš.“

No a tak jsme záhy začli nazývat naši oblíbenou hospůdku hospodou U Divného. Nezměnilo se to ani poté, co jsme tam poprvé potkali Ivana. Ten k nám přišel a začal vtipkovat a nám bylo jasné, že to je borec. Potom přinesl na účet podniku topinky a my jsme se nestačili divit — dobří lidi existujou! Zeptám se vás takhle: Neměli bychom začít říkat hospodě Na Dlúhej U Dobrého? Neměli, název je již zažitý. Ahoj!

To all contributors

Abysme tu trochu rozproudili dění a zároveň vyjádřili náš nezměrný obdiv k Ivanově osobě, navrhuju, aby každý člen fanklubu v následujícím týdnu sesmolil nějaký příspěvek a zveřejnil ho tu. Forma je libovolná, může se jednat o ódu ve formě básně, může to být obrázek, próza, cokoliv. Nesplnění zadání s sebou ponese vážné důsledky nejspíše ve formě vyloučení z tohoto elitního fanklubu.

Ve svatyni

Fotka z naší svatyně a na ní dvě půlky Tygrra. Ale co to do prdele pijem??? Foceno třetí půlkou Tygrra.